|
Expedice Inženýrský kopec 2002
15.6.2002
Sešli jsme se u Leoše Chalupy na chalupě v
Oponešicích většinou v pátek večer, někteří dostihli expedici ještě
v sobotu během dopoledne. Večer na chalupě, kde byl zřízen základní
tábor, proběhly náročné přijímací zkoušky, které úspěšně složili všichni
přítomní. V sobotu ráno jsme vyrazili přes Káthmándů, kde jsme se zásobili
potravinami na celou expedici. Po cestě nás dostihla další část výpravy
(David s rodinou a Jindra, který odvážně podnikl sólový prvovýstup severní
stěnou sousedního vrcholu, čímž se trochu zdržel). Na cestě nás čekaly
nejrůznější překážky: Nejprve jsme dostali indexy, do nichž jsme si
každý nakreslili vlastní fotografii a vyplnili osobní údaje.
V zápětí proběhla trochu zákeřná první zkouška z Technické optiky. Následovala
další etapa výstupu, zakončená zkouškou z Technického kreslení. To již
jsme byli těsně před vyvrcholením (expedice), neboli ocitli jsme se
před závěrečnou etapou výstupu na Inženýrský kopec. Problém nastal v
tom, že mezi ostatními štíty, tyčícími se všude okolo, bylo jen stěží
poznat, který z nich je skutečně Inženýrský. Proběhla krátká debata,
při níž Leoš dokonce využil nápovědy přítele na telefonu a pak jsme
již byli schopni určit poměrně malý počet okolních vrcholů, mezi nimiž
se nalézal Inženýrský kopec téměř s 90% pravděpodobností (+/- 10%).
Expedice tedy pokračovala dále. Po celou dobu jsme se pravidelně střídali
v nesení našeho nejcennějšího nákladu - a sice rýsovací prkno A0 s pantografem.
S touto zátěží pak byl nejzajímavější úsek závěrečného stoupání na vrchol
Inženýrského kopce. Během této poslední fáze výstupu ještě došlo k definitivnímu
zaměření správného vrcholu pomocí improvizovaného teodolitu (popisem
tohoto poměrně komplikovaného přístroje se zde nebudeme zdržovat - jistě
si všichni jeho princip pamatují z hodin technické optiky. Pouze uvedu,
že jsme k jeho výrobě v polních podmínkách použili pantograf z rýsovacího
prkna, teleobjektiv Leošova fotoaparátu, můj zavírací nůž zn. "Mammut",
Milanovy brýle a Tomášovu levou botu) a my jsme tedy zahájili závěrečný
útok na vrchol. O 12 minut a 56 sekund později jsme skutečně stanuli
na vrcholu a mohli se zadostiučiněním prohlásit: "Inženýrský kopec byl
dobyt!". Po krátkém odpočinku jsme pak instalovali na samotném vrcholu
rýsovací prkno a zprovoznili pantograf, včetně najustování vodorovného
směru delšího pravítka v poloze "O°". Prkno s nápisem "INŽENÝŘI SOBĚ
- Expedice Inženýrský kopec 2002" bylo připevněno a ponecháno zde na
kótě 602m.n.m. jako pomník.
Vše dokumentují fotografie, které naleznete zde.
Po delším odpočinku jsme přistoupili ke zkoušce z Pružnosti a pevnosti,
která proběhla přímo na vrcholu Inženýrského kopce (tato symbolika má
vyjadřovat, že pokládáme složení zkoušky z Pružnosti a pevnosti za jakýsi
vrchol našeho studia, takže kde jinde by se měla tato zkouška odehrávat,
než přímo na vrcholu Inženýrského kopce) . Této zkoušky se již zúčastnili
i Piggy s Blankou, kteří dorazili k vrcholu se svou skupinou. Podnikli
totiž náročnou a riskantní cestu Jižní stěnou, která vedla mimo jiné
i traverzem přes pověstné ledové pole. To opravdu prověřilo zdatnost
a dobrou připravenost celé jejich skupiny. Nyní již bez větších potíží
následoval sestup do údolí a my jsme v záři zapadajícího slunce mohli
pozorovat vzdalující se nádherné panorama všech vrcholů, tyčících se
nad námi ve své úctyhodné výši. Sestup byl snazší i proto, že už nás
netížily zásoby a prkno. Večer jsme podstoupili očistnou koupel v posvátném
koupališti nedaleko Bhaktapuru. Následovala společná večeře v menze.
V neděli ráno byla na programu likvidace základního
tábora (nutno podotknout, že základní tábor jsme zlikvidovali svědomitě,
takže Leošovi rodiče po svém návratu měli co dělat, aby našli alespoň
místo, kde stávala jejich chalupa) a poté následovala zkouška z Mechaniky
tekutin a Zimní výcvikový kurs. Ten absolvovali všichni úspěšně, na
lyžařské běžecké trati dokonce došlo k zajímavému souboji několika lyžařských
technik (počet technik odpovídal zhruba počtu účastníků).
Závěrem byly vybrány ode všech přítomných indexy, aby bylo
možno vystavit diplomy. Tyto nové diplomy budou předány slavnostně oproti
odevzdání diplomů starých, které budou pak hromadně skartovány. Po dojemném
rozloučení jsme poděkovali naposled Leošovi za poskytnutí základního
tábora a rozjeli se domů. Někteří z nás to vzali oklikou přes jihočeské
rybníky.
Zpět do Archívu
|
|