Panoramatický výhled z Milešovky

Milešovka

(německy Donnersberg, nebo též Milleschauer)

  
Oblast: České středohoří 
Typ: Štíty, hory, kopce 
Stát: Česká republika [CZ] 
Kraj: Ústecký kraj 
Okres: Litoměřice 
Výška: 837 m.n.m. 
Dostupné pěšky, horské kolo 

 Milešovka (837 m.n.m.) je nejvyšší hora Českého středohoří, nachází se zhruba v oblasti trojúhelníku Lovosice - Ústí nad Labem - Teplice (viz mapku, nebo tuto  speciálku z roku 1936)

Na jejím vrcholu sídlí meteorologická stanice evropského významu. Milešovka je také nejstarší horskou observatoří na území České republiky. Meteorologická pozorování a měření zde probíhají nepřetržitě od roku 1905 (s malou přestávkou v roce 1917 a během 2. světové války), řada meteorologických záznamů patří k nejdelším v ČR. Kromě standardních klimatických a synoptických pozorování se na Milešovce provádějí některá speciální měření. Kromě vědecké činnosti ovšem slouží stanice i prostému lidu - za příznivého počasí je otevřena vyhlídková věž meteorologické stanice. Zde je možno kochat se nádherným výhledem do okolí. A je opravdu na co se dívat, protože teprve z věže se vám otevře nádherný výhled na okolní vrchy Českého středohoří

Na severozápadě se táhne hřeben Krušných hor, Teplice a Ústí nad Labem jsou na dohled. Pokud bude dobrá viditelnost, je možno spatřit Ještěd a opačné straně Boží dar či Klínovec. Na všech světových stranách věže jsou obrázky s popisem, co vlastně v dálce vidíte. Je zde ovšem nutno zachovávat návštěvní řád.
Vrchol Milešovka leží nad obcí Milešov, 10 km severozápadně od Lovosic. Je nejvyšší horou Českého středohoří (převyšuje okolní terén přibližně o 400m),  a zároveň největrnější horou celé ČR. Z východu odděluje Milešovku od ostatních kopců známé sedlo Paškapole, kterým vede silnice E55 z Prahy do Teplic. 
Již v roce 1825 zde byla postavena první horská chata s restaurací a brzy přibyla další. Že zásobování nevázne ani v nejmenším, je jasně vidět zde.  

V roce 1850 byla vybudována první rozhledna. Podnět k výstavbě dal cestovatel Alexander Humbolt, který označil výhled z Milešovky za třetí nejkrásnější na světě a pravidelně se sem celých 20 let vracel. Výhled je úchvatný dodnes: Nejsou vidět jen okolní vrcholky Českého Středohoří (např. Francká hora, Bukový vrch, Milešovský Kloc, Lhota, Ostrý, Lovoš, Kletečná….), ale i hřeben Krušných hor a Polabská nížina až k Řípu
Od r. 1904 je zde meteorologická observatoř, která v roce 1919 nabyla celoevropského významu. Meteorologové zde i dnes provádějí nejen úkoly spojené s předpovědí počasí, ale i speciální úkoly (např. měření slunečního záření). 
Milešovka je od r. 1951 národní přírodní rezervací. Svahy jsou pokryty listnatými a smíšenými lesy (převážně bukovými), na vrcholu jsou již zmíněné smrčiny. Na teplých úbočích se vyskytují vzácné rostliny (např. kapradinka skalní, různé druhy bělozářek, kostřava ametystová, mázdřinec rakouský, jazýček kozlí...) . 
Jsou zde také dvě nerostné zajímavosti: především krychlový nosean, jehož nejbližší naleziště kromě Milešovky jsou na Andělské hoře u Karlových Varů a až na Kanárských ostrovech. Dále je to modravý hauyn, který se jinak nachází v Itálii (za názvy neručím, možná jsem to blbě opsal...)
Součástí rezervace jsou také Výří skály, kde hnízdí krahujec, jestřáb, výr, káně, kalous a včelojed.

A malá lahůdka pro absolventy Katedry PMO:
Normály observatoře Milešovka si můžete prohlédnout na adrese http://www.ufa.cas.cz/html/milesovka/normals.html 

 

honzik © 2004

 

Zavřít okno

Pro zájemce - více informací o observatoři:
Podzimek J., Štekl J.: Old Mountain Meteorological Station Milesovka (Donnersberg) in Central Europe,  Bull. Amer. Meteorol. Soc., 1993,Vol. 74, No. 5, 831-834.
Brázdil R., Štekl J. et al.: Klimatické poměry Milešovky, ACADEMIA Praha, 1999,
ISBN 80-200-0744-X, 433 str. 

 

Více informací o Milešovce: Každý čtvrtek novou knihu!KLIMATICKÉ POMĚRY MILEŠOVKY 
(monografie)
Tato kniha byla vydána z finančních prostředků poskytnutých Grantovou agenturou České republiky na grant č. 205/96/0527 "Klimatické poměry Milešovky" řešený v letech 1996-1997. 
Vydalo nakladatelství Academia, Praha 
ISBN 80-200-0744-X

 

 

Obě citované publikace jsou samozřejmě k dostání u všech dobrých knihkupců.