Novoroční procházka po Praze

1.1.2006

Když jsme se domlouvali loni na novoroční procházku, nějakým záhadným způsobem se stalo, že jsme tenkrát zapomněli pozvat Jirku. Ten nám to pak celý rok vyčítal a pečlivě si hlídal, abychom na něj letos nezapomněli. Bohužel vlivem chorob, různých rodinných oslav a návštěv a lyžařských zájezdů letos pro změnu kromě Jirky prakticky nikdo jiný nešel... No, na poslední chvíli se naštěstí ještě přihlásili Sprosťáci, takže zabránili tomu, abychom se s Jirkou melancholicky opili uprostřed novoroční Prahy, pokryté půlmetrovou vrstvou střepů z láhví od šampaňského.

Nicméně procházka byla poněkud narušena vytrvalým deštěm, který nás zahnal pod střechu. Markéta s Jindrou podle opustili Prahu, aniž by nám byli poskytli klíče od bytu, a tak jsme byli nuceni vyhledat alternativní azyl - tentokrát padl los na mě. Pokusili jsme se zopakovat kouzlo se zmizením mísy chlebíčků, ale zdaleka se nepovedlo tak dobře jako před rokem u Jindry a Markéty.

Nu což - máme tedy zase další rok za sebou. I když to nemám ve zvyku, chce se mi tak trochu shrnout ten právě uplynulý. Podívejte se, co všechno jsme společně dokázali:

1. Oženili jsme Sprosťáka

2. Přivítali jsme mezi sebou Sprosťátko a přijali je jako právoplatného člena naší kumpanie

3. Trávníčci se přestěhovali a my jsme pomohli utužit sousedské vztahy

4. Sprosťák se konečně vyučil elektrikářem (gratulujeme, pane inženýre!)

5. Marcela složila zkoušku z dospělosti

6. Radek a já jsme změnili zaměstnavatele

7. Máme za sebou krásný společný výlet na Šukačku a neméně zdařilé Skotské slavnosti

Takže jak je vidět z výše uvedeného, byl to rok plný převratných událostí a změn (a to jsem tady určitě neuvedl úplně všechny - jestli jsem na někoho zapomněl, tak mi to promiňte).

Přejme si společně, aby ten nadcházející rok 2006 byl alespoň tak milý a plodný jako ten minulý a buďme si nablízku, bude-li to potřeba.

Bůh vás provázej.

H.