Sprosťákova veselka

20.1.2005

Konečně nastal velký den pro Sprosťáka a Petru. A pro nás ostatní samozřejmě taky. Po dlouhých a pečlivých přípravách jsme stanuli společně se snoubenci na prahu jejich společné cesty životem. Sešlo se nás hodně, a to navzdory tomu, že byl všední den a my téměř bez výjimky pracující lidé jsme museli vynaložit veškerý svůj um a lstivost, abychom se vysmekli ze spárů našich vykořisťovatelů. Ale stálo to za to!

Obřad proběhl před rozvinutou bojovou zástavou (snad Bulharské lidové republiky či co), oddávající pronesl rozsudek "Jménem republiky..." a bylo to.

Na důkaz našeho přátelství a sympatií s rozhodnutím Sprosťáka a Petry spojit své osudy v jeden jsme připravili novomanželům hodnotné dary.

Dar č. 1 je obraz, znázorňující báseň, jež dala Sprosťákovi jméno.

Tato báseň je mezi námi notoricky známá, a tak není asi třeba ji zde celou citovat; kromě toho by uveřejnění mohlo ohrozit mravní výchovu mládeže. No ale možná ji někdo z vás ještě nezná, tak ta báseň zní takto:

Slunce svítí jako prase

Na zahradě sere pes

Za stodolou smrdí hovno

Bože, to je krásně dnes!

Milan báseň aktualizoval, a takto upravenou verzi nejenže vypodobnil na obraze, ale také ji i se svými nezletilými dětmi celou před ostatními zkoprnělými svatebčany odrecitoval.

Slunce svítí jako prase

Na chodníku sere pes

Před radnicí smrdí hovno

Bože, to je krásně dnes.

Dar č. 2 je dětská cestovní souprava, obsahující podnos, utěrku a dětské hrnečky a lahve, to vše v praktickém kufříku, jako stvořeném pro rodinné výlety.

Novomanželé byli poučeni, že dar č. 1 je nutno umístit na dobře viditelném místě, nejlépe v obývacím pokoji. Vyvěšení obrazu bude zkontrolováno při Skotských slavnostech 4.2.2005.

Zpět na Zápisy